Tereza Martynková: „Florbal mi dává nadšení z pohybu, radost a hlavně vášeň.“

Přinášíme Vám exkluzivní rozhovor s naší hráčkou Terkou Martynkovou hrající za ženy na pozici útočníka a zároveň také asistentkou Jirky Kajfosze u juniorek. Co ji přivedlo k florbalu, zajímavá symbolika jejího čísla, přezdívky a mnoho dalšího k přečtení níže.

 Ahoj Teri, začnu takovou lehce filozofickou otázkou. Co proto Tebe znamená florbal?

"Znamená pro mě opravdu moc. Dá se i říci, že se mi díky němu změnil život. Lidem, kteří jsou toho strůjci, bych tímto chtěla strašně moc poděkovat. Celkově mi florbal dává nadšení z pohybu, radost a hlavně vášeň."

 Jak si se k florbalu dostala a čeho by si v něm chtěla dosáhnout?

"Dostala jsem se k němu díky střední škole, kde ho pár mých spolužaček hrálo. Tak jsem se jednoho dne rozhodla, že si ho půjdu taky vyzkoušet. A už jsem u něj zůstala. A čeho bych chtěla dosáhnout. To je to celkem těžká otázka. Já si toho celkem dost splnila strašně rychle a můj mozek nad tím moc nedokáže přemýšlet. :D A tak ji zatím nechám nějak otevřenou a ve hvězdách. Ale určitě bych chtěla být klíčovým hráčem a pomáhat týmu co nejvíc to půjde."

 Ve hře působíš na pozici útočníka. Byla to tak vždy nebo sis také vyzkoušela roli obránkyně?

"Byla jsem hned od začátku stavěná trenéry do útoku a neměnila bych to. Jsem tam spokojená."

 Na dresu nosíš číslo 28. Je pro tebe něčím symbolické?

"No zprvu nebylo, ale teď se dá říci, že už ano. Když jsem v Třinci začínala hrát, tak už holkám probíhala sezóna a tím pádem už dresy rozdělené měly. A tak mi zbylo právě toto číslo. Ale pak s nástupem žen do první ligy byla možnost si číslo vybrat. Dost jsem nad tím přemýšlela, ale nakonec jsem si svou 28 stejně nechala. Přinesla mi štěstí a vlastně se v tom čísle skrývají s pomocí matematiky cifry, které bych na drese mít chtěla." (28:4=7) :D

 Za ženy si v letošní sezóně odehrála všech pět zápasů. Všechny utkání končily jednoznačným výsledkem. Máš ráda takové zápasy nebo spíš preferuješ ty vyrovnané, kde se pere o body až do samotného závěru?

"No, to záleží dost na stylu soupeřovy hry. Třeba teď byla většina zápasů spíše o dobývání soupeřovy brány. Což mě moc nebaví. V takovém případě bych raději ty běhací a vyrovnané zápasy. Kdy se hraje na obě strany až do samotného konce."

 Jaký je tvůj osobní cíl pro letošní sezónu?

"Mezi mé hlavní cíle zatím řadím zlepšení svých slabých stránek a zdokonalení těch silných. Mám i nějaké další, ale to si nechám zatím pro sebe." :D

 Nejde si nevšimnout, že na tvé jméno padá hned několik zajímavých přezdívek, mohla by si vybrat jednu z nich, třeba tu nejpouživatelnější a objasnit  okolnosti jejího vzniku?

"Tak já si vyberu ty dvě nejpoužívanější. Ale hned na úvod bych chtěla zmínit, že strůjce všech přezdívek je můj trenér -Jirka Kajfosz. Díky jemu za ně :D. Ta první je basket, což je jakoby už mé pravé jméno ve světě florbalu a říká se mi tak jen kvůli tomu, že jsem před florbalem hrála pět let basketbal. A ta druhá, kterou jste mohli někde zaslechnout je papír. No a ta vznikla tak, že jsem byla ze začátku vesměs furt na zemi, ale teď už jsem prý povýšila na kartón."

 Máš něco ještě na srdíčku, co by si ráda vzkázala do éteru?

"Mám. Spíše těm mladším bych vzkázala, že je důležité ten sport milovat a nebýt jen plní obav a stresu, že něco na trénincích/zápasech pokazíme. Přece jen jsou v životě mnohem důležitější věci, a hlavně ne každý má tu možnost sportovat, tak si toho važme. Nikdy nevíme, co nám život přinese. Tak ten sport milujte, bavte se jim a věřím, že vám taky přiroste k srdíčku jako mně."