23_20241217_124013.png
237_20250815_092827.jpg

Trenéři: Chceme být lepší v útočném pásmu

Na začátku sezony vám přinášíme dvojrozhovor s trenérem žen Šimonem Laštůvkou a jeho asistentem Břetislavem Staňkem. V rozhovoru jsme probrali letní přípravu, přestavbu klubu. Pár slov jsme nechali také o nejdelší cestě, tedy do Chomutova. Samozřejmě je toho mnohém víc.

Silovou část letní přípravy zajišťovali kluci z Fitfactory. Na co se během následujícího měsíce zaměříte vy?

Břéťa: Hlavně tím, že začala hale, takže určitě na ty herní věci. Teď nás vlastně čeká Czech Open, tak se spíš bude ladit už trošku i sestava do další sezony. Hlavně herní situace, co se týče hry v hala. Samozřejmě tím, že máme nového kondičáka, takže bude zapojený i kondiční trénink, aby se kondice udržela. To je velké plus do příští sezony. A doufáme, že to bude jen dobře, protože u některých holek loni šlo vidět, že někdy kondice trošku šla dolů po té letní přípravě.

Ženy opustilo pár starších hráček, které to vlastně táhly minulou sezonu. Jak jste kádr doplňovali? Protože zatím je známá jen jedna posila, a to Kateřina Stoklásková z Olomouce.

Šimon: Doplňování obecně u žen je složitější než u mužů, protože si často jde tahat kluky z třetí ligy a jsou schopní hrát v extraligovém tempu. U těch žen mi přijde, že pokud chceme brát zvenku, není moc odkud brát, protože všechny okolní týmy, třeba týmy z Ostravy nebo Olomouce, mají trošku problém s doplňováním. Vlastně Vítkovice oznámily teď posily, dvě reprezentantky, ale jedna ze Slovenka, jedna z Polska, takže taky nic z českého trhu nepřibrali. No a my se samozřejmě snažíme, ten tým doplňovat. Přišla Kačka z Olmíku, od které si slibujeme rychlou, agresivní a přímočarou hru. Nicméně tým teďka nějak chceme doplnit třeba z holek, které neměly tolik prostoru minulý rok, to znamená byly třeba na 15., 16., 17. pozici a uvidíme, jestli se třeba ještě něco do konce léta nepodaří přivést.

Není to taky cesta brát ty hračky ze Slovenska, stejně jako ty Vítkovice nebo Ostrava?

Šimon: To asi úplně není teďka. Ty týmy, které si dokážou ty Slovenky a Polky brát k sobě, jim nabízí víc než jenom florbalové vyžití, ale když už ty holky jdou ze zahraničí, potřebují podmínky a ty ostravské týmy jim dokážou nabídnout úplně jiné věci než my tady momentálně.

Říkal jsi, že dostanou prostor hráčky 15. a 16., které se do toho kádru minulý rok nevyšly. Byla potřeba nějaká změna herního stylu, aby se ty holky přizpůsobily?

Břéťa: Za mě ne, za mě ty holky jsou schopný hrát víceméně ty styly jakékoliv, nebo spíš takové, které se zrovna snažíme preferovat. Hračky nejsou žádné novice, to jsou opravdu hračky, které už nějaké roky hrajou. Nějakých pár zápasů v té extralize mají, neříkám, že celých zápasů, ale prostě už jsou zase o rok dál, ty zkušenosti mají. Je to jenom o nich, jestli nás přesvědčí a poperou se o to stále místo v té sestavě. Je to jen o těch hračkách. Ten prostor tady mají.

Šimon: Doplním tady, Břéťu v tom, že přesně jak říká, ty hračky buď už mají něco odehrané, anebo třeba byly na pomezí toho základu kvůli tomu, že fyzicky nepodávaly takový výkon, jaký bychom třeba očekávali. Nicméně letos, i díky kvalitní letní přípravě jsou na tom kondičně tak, že můžou hrát extraligu a tím pádem my se až tak nebojíme to doplňovat z vlastních řad, protože víme, co je limitovalo a myslím si, že hodně z nich udělalo progres.

Podívám se už na tu novou sezonu. Jaké jsi, trenérský štáb, dal cíle na tu novou sezonu?

Břéťa: Jaké jsou cíle? No za nás, ty nejvyšší. Ne, buďme realisté, určitě chceme zase do play-off. Nechceme někde hrát nějakou záchranu nebo něco takového. Myslím si, že i holkám letos to play-off chutnalo mnohem víc než nějaké boje o udržení. A i když jsme to play-off prohráli 0:4 na zápasy, tak ty zápasy byly, můžu říct, vyrovnané, nebyl to žádný propadák. Říkám, za nás, trenéry, že to je jasný cíl, na co ten tým má a o co se budeme snažit hrát. Nějaké bližší cíle si potom holky určitě budou stanovovat ještě během teambuildingu nebo jiné akce.

Je nějaká věc, v čem chcete být lepší než ty minulé dvě sezony?

Břéťa: Útočné pásmo. Myslím si, že obranná činnost, tam to šlo vidět, že byl progres úplně šílený, ale chybí nám góly, které prostě nedáváme. Když se vypracujeme do útoku, tak nám chybí to zakončení. Chceme holky nabádat k zakončení, aby to bylo kvantitativně, ale i kvalitativně. Takže to jsou dva body, více střelby a přesná střelba, aby to šlo na tu bránu, aby to nebyl míček zahozen někde do autu.

Šimon: To, co popsala Břéťa, tak to je to klíčové, co vlastně my musíme zlepšit, abychom mohli pomýšlet na nějaké vítězné zápasy, my těch gólů fakt dáváme málo. My jsme měli možná dobrou obranu oproti tomu spodku, ale gólů jsme fakt neměli hodně. To, co říkal Břéťa, tak s tím se úplně přesně pojí celkově celá hra s míčkem. My se musíme naučit více si toho míčku vážit, umět si ho udržet, otočit, umět vymyslet něco navíc a potom neselhávat v těch koncovkách.

Po dvou letech si ženy zahrají i pohár Českého florbalu. Už na konci srpna čekají ženy čtyři zápasy. Budete klást velký důraz na ten pohár?

Břéťa: Určitě to nebude o tom, že bychom se na to v uvozovkách vyflákli. To vůbec ne. Ale ten kádr nemáme široký, takže z 95 % budou hrát ty hráčky co budou hrát v extraligu. Asi dostanou prostor i nějaké mlaďošky. Ale chceme ten pohár pojmout tak, abychom si už vyzkoušeli opravdu zápasové věci. Zastříleli si, protože v té základní skupině budeme mít tu možnost trošičku si zahrát, takže opravdu si ověříme, jestli ta koncovka už je trošku lepší, jestli máme i tu kvalitu, nejenom tu kvantitu v té střelbě. Takže chceme to využít maximálně, ten pohár.

Šimone ty máš za sebou tři sezony. Jak se ten tým proměnil za ty tři sezony?

Šimon: Velmi. Skoro ve všech aspektech. Tu první sezonu jsme tady měli nejvíc zkušených hráček, postupně ty zkušené hráčky končily kariéry nebo prostě od týmu odcházely. My mládneme, protože každý rok máme nějakou obměnu, že nám třeba ty tři – čtyři klíčové hráčky skončí a přebírají otěže, ty mladší. Takže se změnil dost. Změnil se i herně. Myslím si, že děláme nějaký progres.

Co tě během těch tří let, co jsi byl u toho ženského týmu nejvíce překvapilo? Byla to hned ten postup do té extraligy?

Šimon: Myslím si, že postup nikdo neočekával, byli jsme favorité na postup, ale v týmu došlo k hlavní změně, a to na trenérské pozici, a proto se nečekalo že ta sezona bude tak úspěšná. Postup byl jedna ku milionu. Co mě osobně překvapilo bylo, že vedete starší hráčky, než jste vy sám. Musíte skloubit, jak přistupovat k dospělým lidem, ale zároveň k ženám, které jsou velmi emoční, a je třeba dělat dost kompromisů.

Vy už spolu budete druhou sezonu. Máte nějak rozdělené konkrétně úkoly? Šimon se věnuje útoku, ty Břéťo se věnuješ obraně. Nebo si prostě sednete spolu dohromady a řeknete si, to by bylo dobrý, a to se mi nelíbí, a pak diskutujete?

Břéťa: Vždycky jsem hrál v obraně, takže mám spíš tu obranu pod sebou, Šimon spíš ten útok, tak máme to takhle nějak rozdělené. Ale vždycky spolu komunikujeme, vždy všechno řešíme nějak dohromady. I během toho zápasu, za sebou zajdeme, řekneme si ten momentální pocit, nebo cokoliv. Vždycky je to u nás o dialogu. Vždycky.

Břéťo, jak jsi se vlastně dostal do té role toho asistenta u ženského tymu?

Břéťa: Já se ti přiznám, že budu vzpomínat. Kdo mě oslovil? Ne, tím, že já jsem hrál dlouho, občas ještě hrávám za veterány a bez florbalu bych nevydržel. Pískal jsem dlouho, ale s tím pískáním jsem sekl, takže jsem potom trénoval dorostenky. A tím to vlastně nějak vyplynulo. Takže jsem byl oslovený vedením, jestli bych to nechtěl zkusit. Upřímně jsem neváhal ani týden, protože mě ten florbal opravdu baví. A tím, že už jsem měl ty dorostenky, tak s těma holkama, s tou ženskou složkou, už jsem měl nějakou zkušenost.

Na tuto sezonu vás čeká nejdelší výjezd, co jste kdy vyjížděli, protože přibyl do Extraligové tabulky Chomutov. Jak se těšíte na tento výjezd?

Šimon: Asi si hodím omluvenku na zápas. Ne, dělám si srandu samozřejmě. Je to asi vjezd jako každý jiný, protože my výjezdy rozdělujeme do tří skupin. Jsou blízké výjezdy, jako Ostrava a Olomouc. Jsou střední vjezdy jako je Brno. Potom jsou to daleké. Pak se jezdí buď celodenně do Prahy, nebo se jezdí autobusem do Liberce. Teď, když tam bude Chomutov, přiznám, že nevím ani, kolik to je autem, kolik to je hodin, ta cesta.

Břéťa: Pět a půl.

Šimon: Do Chomutova? Takže je to daleký výjezd podobně jako Liberec. Holky si zahrají nějaké hry v autobuse, třikrát zatavíme na benzínce po cestě.

Břéťa: Budeme mít čas na video rozbor.

Šimon: Přesně, individuálně po lajnách a možná i po hráčkách.

Teďka už úplně na odlehčení, na závěr. Třinec začátkem srpna představilo nové logo veřejnosti. Jak vám dvou osobně se líbí nové logo?

Břéťa: Začnu tím, že ty názory veřejnosti jsou různé. Věřím, že 100 lidí 100 chutí, takže ne každému se to bude líbit hned. Ale za mě... Já jsem byl pro to logo vlastně tak, v jakém stylu je. A myslím si, že teď i na těch dresech, na těch tričkách vypadá ještě líp. Ještě víc se mi to líbí.

Šimon: Líbí se mi to. I ty dresy nové jsou fakt super. Můj názor je takový, že ať by to logo vypadalo jakkoliv, a buď by bylo úplně dokonalé, nebo by to bylo propadák, stejně se to mnoha lidem líbit nebude. Je jedno, jaké by bylo, takže...si myslím, že si musíme zvyknout na tu změnu, která teďka je. Prostě máme teďka nové logo. Takže mám lehce pozitivní dojmy z toho loga.