Čtvrtá adventní neděle přináší další díl ze série rozhovorů. Tentokrát jsme si povídali s obránkyní ženského týmu Terezou Halaštovou. Jak se dostala k florbalu? Jaká byla její cesta ze Vsetína přes Brno až do Třince? A jaké cukroví o Vánocích peče nejraději? To vše – a ještě mnohem víc – se dozvíte v rozhovoru níže.
Na konci listopadu byl šéftrenér mužské složky Dominik Gorný vybrán na stáž do švédského Pixba. Hned po návratu jsme ho pro náš web vyzpovídali. V rozhovoru se dozvíte, jak se o této možnosti dozvěděl, jak vypadaly dny na stáži, ale také jaký rozdíl vnímá v mládežnických kategoriích v Česku a Švédsku. To a mnoho dalšího se dočtete v následujících řádcích.
V době adventu přináší klub každou adventní neděli jeden rozhovor. Druhou adventní neděli okoření náš seriál rozhovor s brankářkou Simonou Pytlíkovou. V rozhovoru zazní, co ji z Vítkovic dovedlo až do Třince, jak vzpomíná na své působení ve Vítkovicích, ale také třeba to, jakou pohádku má o Vánocích nejraději.
V době adventu klub každou adventní neděli přinese jeden rozhovor. K první rozsvícené svíčce si můžete přečíst rozhovor s dorostencem Antonínem Suszkou. Dozvíte se, jak se dozvěděl o tom, že bude hrát za juniory, ale také proč přestoupil z Jablunkova.
Lukáš Kupczak: Čerpám od lidí, kteří mi mají co předat
Poslední z adventních rozhovorů jsme si nechali na sváteční den. Pod stromeček vám nadělujeme povídání s trenérem dorostenek a mladších žáků, který zároveň působí i jako sekretář klubu. V rozhovoru jsme se bavili o tom, jak se k florbalu dostal, jaké jsou rozdíly mezi dívčím a chlapeckým florbalem a o mnohém dalším.
Jak by ses představil někomu, kdo tě v klubu ještě nezná?
22letý kluk, který má to štěstí, že může dělat to co ho baví a k tomu se snaží dostudovat.
Jak dlouho už působíš v našem klubu?
S florbalem jsem začal tuším před nějakými 11 lety, kdy jsme společně s kamarády ze školy přišli na první trénink, který byl v tělocvičně na 6.ZŠ. Tehdy hrál florbal už můj brácha, takže doma to nebylo nic nového. Od té doby působím v třineckém florbalu. Časem jsem se přesunul od hrání k trénování a poslední 3 roky působím také na pozici sekretáře klubu.
V čem je kategorie mladších žáků na trénování specifická?
Každá kategorie je v něčem specifická a v každé kategorií se hráči učí něco jiného. U mladších žáku je největší rozdíl v tom, že dětí přecházejí z trojkového florbalu na pětkový. Je to úplně jiný florbal. Na hřišti musíte spolupracovat ve větším počtu hráčů, už není jedno jak se pohybujete po hřišti, a hlavně nemáte to všude blízko. Začínají se tak více projevovat rozdíly v kondiční připravenosti jednotlivých hráčů.
Co je pro tebe u nejmladších nejdůležitější – výkon, nebo radost?
U nejmenších dětí je na prvním místě radost ze sportu. Je důležité vybudovat v dětech dobrý vztah ke sportu z čeho budou těžit v budoucnu. Bez pozitivního vztahu ke sportu a florbalu to dítě dříve nebo později ukončí a půjde někde, kde se bude cítit dobře, a kde ho to bude bavit. Úkolem trenéra u těch nejmenších je vytvořit takové prostředí, aby se dítě těšilo na trénink a učilo se samo tzn. vytvářet rozvojové prostředí, kde se může dítě projevit.
V čem je práce s dívkami jiná než s kluky?
V mnoha ohledech je to jiné. První věc, která mě napadá, je komunikace – u holek musíte víc přemýšlet nad tím, co a jak řeknete. Kluci jsou v tomhle směru více „splachovací“. Zároveň mají kluci už od malička přirozeně blíž ke sportu, takže je pro ně spousta věcí automatických. Naopak holky bývají vyspělejší, což často znamená, že se rychleji učí, protože dokážou lépe vnímat a přemýšlet nad tím, co dělají. U holek také víc záleží na věcech mimo samotný florbal. Kluci většinou přijdou na trénink nebo zápas, odehrají si svoje a jdou domů, zatímco u holek hraje velkou roli prostředí, atmosféra a celkový přístup.
Co tě na trénování dorostenek nejvíc baví?
Baví mě to, že je tam spousta holek, které se chtějí zlepšovat, a které jsou ochotné pro to udělat i něco navíc. Zároveň mě baví to prostředí, které sice je často hodně uvolněné, ale jak se jde pracovat, tak se opravdu maká.
Jaký je rozdíl mezi dívčím a chlapeckým florbalem?
Největší rozdíl je v rychlosti což je způsobené biologickými a fyzickými rozdíly mezi pohlavím. Jinak je to stejný florbal, který se hraje s děravým míčkem a na hrací ploše běhá 10 hráček a chytají 2 brankářky.
Máš nějaký trenérský vzor?
Žádný konkrétní vzor nemám, ale snažím se čerpat od lidí, u kterých cítím, že mají co předat. Zároveň mám to štěstí, že nemusím chodit nikam daleko, protože máme v klubu Dominika Gorného, kterého vnímám jako trenéra, který mi toho předal nejvíc v mé trenérské kariéře. Navíc mám možnost působit v realizačním týmu KTM, kde se setkávám se skvělými trenéry a lidmi. V dnešní době není těžké se vzdělávat, je spousta možností, stačí jen chtít.
Jak vzpomínáš na loňskou sezonu dorostenců?
Na loňskou sezónu vzpomínám velmi rád. Byla to skvělá parta lidí, která si na nic nehrála. Tým byl složený ze spousty zajímavých hráčů, o kterých si troufám říct, že ještě v budoucnu uslyšíme. Zároveň to byla skupina lidí, které jsem trénoval víceméně od začátku mé trenérské kariery, a tak mi přirostli k srdci.
Sleduješ kluky dál?
Samozřejmě. Sledují naše dorostence, kteří mě opravdu překvapují a dělají mi radost tím jakým florbalem se prezentují. Zároveň sledují i kluky, kteří odešlí na hostování do Ostravy nebo Havířova. Jsem rád, že se klukům daří a pořád rostou.
Jak ses dostal k DJování na zápasech?
Po pravdě už ani nevím. Asi mě oslovil Martyn, který měl kdysi na starost pořádání zápasů. Vím, ale že jsem to vždycky chtěl dělat. Kdysi hrával na zápasech Filda Turoň a pamatují si, že jsem na zápasech často vnímal víc to, jaká hudba hraje a jak si s tím Filda vyhrává, než abych vnímal samotný florbal.
Jaký byl pro tebe letošní rok v klubu?
Byl to rok plný novinek. Přibyl v klubu druhý plno úvazkový zaměstnanec Gorňas, což je moc fajn, že je tady další člověk, se kterým můžu řešit každodenní věci. Zároveň změna na pozici předsedy klubu, kde skončil Kajfi, kterému jsem vděčný za to, že můžu dělat co to mě baví. Nový předseda Martin, který je rovněž skvělým člověkem s novým impulzem pro klub. Nová identita klubu, která se představila v letě na prvním ročníku „Rodinného dne“ což byla první akce tohoto formátu.
Co bys přál klubu do nového roku?
Spoustu nových mladých sportovců a radost z toho, že můžeme ten náš florbal dělat.
Možnost pokládat otázky měli také fanoušci tak pojďme na ně.
Jak ses dostal celkově k DJ kariéře?
Mám rád hudbu, a tak nějak jsem se o to začal zajímat. Dlouho jsem sledoval na YouTube videa a snažil se to pochopit. Pak přišel covid a já se doma nudil tak jsem si pořídil malou konzolí a začal jsem si hrát jako malé dítě. Časem jsem začal nahrávat na Instagram videa, které jsem kdysi sledoval a pak přišly první akce po známostech a postupovalo dál. Je to jenom další činnost, která mě vždy bavila, a za kterou jsem vděčný, že můžu dělat ve svém volném čase.
Kdy jdeme na Loučku?
Kdykoliv kamaráde, stačí napsat nebo zavolat. Jinak pozdravují Chelsea!
Jaký je tvůj oblíbený hráč, kterého jsi kdy trénoval?
Nemám jednoho oblíbeného, každý hráč / hráčka je individuální a osobitý.
Kapr nebo řízek?
Jednoznačně kapr.
Jaký je tvůj program na 24. prosince?
Dobře se vyspat. :D Pomoct doma s chystáním večere, teda kromě vaření. To bychom asi moc nepojedli. Pak jdeme s babičkou a dědou do kostela, se kterými trávíme vždy Vánoce a kolem 17 h začínáme štědrovečerní večeři. Po večeři zkoukneme nějaké pohádky a pak jdeme s rodinou společně na půlnoční.