Michaela v minulé sezóně nastupovala za Znojmo, kde odchytala jedenáct utkání v první lize žen. Odchovankyně ostravských klubů má zkušenosti také z druhé ligy, ve které chytala za Petrovice.

Michaelo, vítej v Třinci. Jaký je to pocit stát se novou hráčkou Třince?

Ahoj, děkuji moc za přivítání. Pocity jsou skvělé a moc se těším na tuhle novou výzvu.

Kdy ses vlastně poprvé dozvěděla, že je Třinec možností pro pokračování tvé kariéry?

Cítila jsem, že se potřebuji posunout a zkusit novou výzvu, tak jsem Třinec kontaktovala přímo sama. Vedení reagovalo skvěle a jednání šlo hladce. Toho si velmi vážím.

Co rozhodlo o tom, že ses nakonec rozhodla právě pro Třinec?

Hledala jsem prostředí, kde budu mít ty nejlepší podmínky pro růst a kde jsou vysoké cíle. Třinec má skvělé zázemí, jasnou vizi a tým, který má ambice.

Jak bys popsala svou dosavadní cestu přes Vítkovice a Znojmo? Co ti každé z těch působišť dalo?

Ve Vítkovicích jsem získala skvělé základy, dravost být lepší a chuť vyhrávat. Znojmo mi dalo obrovskou příležitost se ukázat v ženském florbale. Dostala jsem důvěru, prostor v bráně a možnost sbírat cenné zápasové zkušenosti mezi dospělými. Každé to angažmá mě posunulo jiným směrem a jsem za obě moc vděčná.

Ve Znojmě jsi dostala výraznější příležitost v ženské 1. lize. Byl to pro tebe zlomový rok?

Určitě ano. Pravidelné chytání v 1. lize žen pro mě byl obrovský skok dopředu. Získala jsem v brance mnohem větší jistotu a klid, naučila jsem se zvládat tlak a potvrdila si, že na seniorskou úroveň mám. Pro mou sebedůvěru to byl jednoznačně klíčový krok.

Co bylo ze začátku nejtěžší na přechodu do seniorského florbalu?

Určitě ten celkový přístup k tréninkům i zápasům. Už to není jen o talentu, ale o stoprocentní koncentraci celých 60 minut, taktické a pečlivé přípravě na každého soupeře. Hra je mnohem vyzrálejší a každý výpadek se okamžitě projeví.