Třinečtí hráči ve čtyřiadvaceti zápasech devětkrát vyhráli a patnáctkrát prohráli, z toho jednou po samostatných nájezdech. Třinci se podařilo vstřelit 156 branek a 188 inkasovali. Ve dvaceti čtyřech zápasech nasbírali 102 trestných minut a ubránili 73 % všech oslabení. Naopak dokázali využit 26 % nabídnutých přesilových her.

Dorostence tento rok čekalo ježdění po celé republice. První výjezd měli do Třebíče, kde odehráli první venkovní zápasy proti Gullivers Brno a Hatricku z Brna. Úvodní dva venkovní zápasy prohráli nejprve 2:7 a poté odjeli s nulou, když prohráli 0:5. Předtím, o víkendu, ale odehráli zápas doma proti Náchodu, kde vyhráli a připsali si první body do tabulky. Náchod doma v hale STaRS porazili 6:4. Další výhru si připsali dorostenci až o tři zápasy později, když dokázali porazit Olomouc vysoko 11:9. Předtím si neporadili s Torpedem Havířov (5:12), Chodovem (4:9) a Vítkovicemi (4:6). Po výhře nad Olomoucí následovaly další prohry proti Hradci Králové, Bulldogs Brno a těsně také prohráli s Otrokovicemi. V sobotu 30.11 si dorostenci připsali třetí výhru, a to proti Znojmu, kdy rozdílem jedné branky vyhráli 8:7. Další výhru si připsali proti Vinohradům (11:6) a také proti Skutči (7:6). Další výhra následovala proti známému soupeři z Náchoda, kterého dokázali v prvním zápase porazit. Také tentokrát se třineckým hráčům povedlo zvítězit, a to rozdílem třídy 18:4. Do konce základní části dokázali přehrát ještě Panthers Praha a Třebíč.

V play-off narazili stejně jako minulý rok na soupeře z Havířova. Ovšem nebyla to SFK Havířov nýbrž Torpedo Havířov. První zápas na domácí půdě navštívilo neskutečných 144 diváků a domácí atmosféru udělali třinečtí fanoušci také o den později na půdě Havířova. Domácí zápas skončil remízou 4:4. Dobře si třinečtí hráči vedli také v Havířově. Po dvou třetinách vedli 4:3 a zbývalo dvacet minut pro postup. Ovšem vypustili třetí třetinu ve které prohráli 0:4 a o zápase a vlastně celé sérii bylo rozhodnuto. Třinec skončil v prvním kole play-off po konečném výsledku 8:11.

Sezonu zhodnotili kapitán týmu Benjamin Folwarczny a hlavní trenér Lukáš Kupczak.

Ahoj Lukáši, máte po sezoně. Jak bys zhodnotil tuto sezonu z pohledu výsledku, ale i herního projevu?

Ahoj, zcela upřímně jsem měl v létě obavy, jak tato sezóna bude výsledkově vypadat. Ročníky 2007 odešly do juniorů a velká část kluku 2008, kteří měli převzít roli lídrů skočila s florbalem. Tím, že se přihlásila CE liga juniorů tak tři kluci ročníku 2008 byli zásluhou postaršení a jejích hlavní kategorie byla tedy juniorka. Zároveň do týmu přibylo hodně nových tváří z okolních klubu, kteří se nám ozvali, že by to chtěli vyzkoušet u nás. Ale když se vrátím k otázce, tak zpětně tuto sezónu hodnotím velmi pozitivně. Kluci šlapali poctivě na trénincích což se postupně přenášelo do zápasů. Když si vzpomenu na druhý zápas sezóny s Gullivers a kouknu na zápasy play-off, je to obrovský rozdíl. Všechno je to hlavně odrazem toho, že kluci byli na trénincích soustředění a chtěli na sobě pracovat.

Co považuješ za nejsilnější moment sezony?

Těžká otázka. Na první dobrou se mi vybavilo play-off, které mám nejčerstvěji v hlavě. V obou zápasech mi udělali kluci radost. Pak určitě do těch pozitivních momentů patří poslední výjezd do Třebíče, kde jsme odehráli v jeden den tři těžká a vyrovnaná utkání. Kluci je zvládli nad naše očekávání, kdy jsme porazili Panthers Prahu a v odvetě jsme vrátili porážku z prvního vzájemného utkání Třebíči. Všechny utkání se rozhodovaly až v posledních minutách nebo vteřinách a my jsme byli 2x ten tým, který to zvládl. Jeden moment z toho dne mi ale utkvěl v hlavě. Minutu před koncem utkáni s Třebíči za stavu 5:5, kdy měla jít na hřiště druhá útočná formace, která byla složená kompletně ze starších žáků, rozhodla sama, že bude lepší, když na hřiště půjde útok dorostenců. V tom střídaní kluci vstřelili branku, která vlastně rozhodla o našem vítězství. Na první pohled to možná vypadá, že si mladí kluci nevěřili, ale určitě tomu nebylo tak. Kluci akorát v ten moment vyhodnotili, že útok starších hráčů bude v tu danou chvíli silnější. Je to ukázka toho, jakou kluci mají sebereflexi a jak jsou vyspěli.

A co naopak za nejslabší chvíli nebo největší zklamání?

Za nejslabší chvíli považují, když nám ujel vlak z Pardubic domů. :D Ale teď vážně. Kdybych měl říct nějaký moment tak jediné co mě napadá je opět play-off. Jak jsem již zmiňoval, tak herně to hodnotíme určitě pozitivně, ale právě proto výsledek je trochu zklamání, protože všichni víme, že jsme měli na to postoupit.

Minulý rok jsi také trénoval dorostence, v čem vidíš posun oproti minulé sezoně, jestli nějaký je.

Největší posun byl ve fungování týmu. I přes to, že ti kluci se na začátku sezóny neznali a musel se budovat kolektiv, tak nakonec vytvořili skvělou partu. Všichni kluci chtěli na sobě pracovat a posouvat se a nebyl v týmu nikdo kdo by šel proti.

V sezoně jste více zápasu prohráli, než vyhráli, jak je potřeba pracovat s psychikou hráčů?

Je to hodně individuální záležitost. Každý hráč bere tyto věci jinak. Musím ale říct, že máme u nás v týmu spoustu kluku, kteří jsou v tomhle ohledu vyspěli. Snažíme se kluky vést k vlastní sebereflexi a hodnocení svého výkonu už v rámci tréninků. Odrazem toho je pak to, že jsou většinou schopni sami moc dobře vyhodnotit svůj výkon v utkáni a společně dojit k závěru co bylo špatně a z čeho se musí poučit. Byly zápasy, které výsledkově nedopadly, ale kluci následně v šatně samí uznali, že třeba jejích výkon neodpovídal výsledku na tabuli. Taky jsme se v průběhu sezóny učili nové věci, které když chceme implementovat do zápasu tak je zcela logické, že to nebude hned stoprocentní. To se mi na klucích opravdu líbí, že umí byt jak sebekritičtí, tak umí najít i ty pozitivní věci.

Našel jsi v této sezoně slabinu, na které bude třeba zapracovat v další sezoně?

Celou sezónu jsme si společně s Cemim a šéftrenérem Gorňasem zhodnotili. Máme výstupy, víme, že jsme některé věci v rámci tréninkové procesu nestihli. Taky víme, že nás hodně tlačí bota v určitých dovednostech jako první dotyk nebo scanning, které nás omezují v dalších rozvoji. Jsou to věcí, na kterých se určitě bude muset zapracovat.

Co podle tebe rozhodlo play-off sérii s Torpedem Havířov?

Poslední třetina druhého zápasů a efektivita v zakončení soupeře. Mý jsme věděli, co je silná strana Torpeda a troufám si říct, že jsme byli dobře připravení. Bohužel nezvládli jsme to udržet do konce utkáni.

Letos ti do trenérského štábu přibyl Martin Cemerek, jak se s ním spolupracovalo?

S Cemim to byla výborná spolupráce. Známe se už od starších žáků, hráli jsme spolu x let, a tak jsem dobře věděl jaký Cemis je. Přinesl do týmu opět nový pohled na věc, a hlavně energii ve chvílích, kdy jsem ji třeba neměl já. Měli jsme rozdělené funkce, díky Cemimu jsme taky v průběhu sezóny mohli začít používat video během zápasu. Ve zkratce jsme se skvěle doplňovali což i potvrdili kluci ve zpětné vazbě. Cemimu bych chtěl poděkovat za celou sezónu a těším se na novou.

---

Jak bys jako kapitán týmu zhodnotil proběhlou sezonu?

Sezónu bych hodnotil pozitivně. Sice jsme chtěli rozhodně víc, ale viděl jsem na našem výkonu zlepšení a velký posun od začátku sezóny za což jsem rád.

V čem jste se jako tým nejvíc posunuli oproti loňsku?

Jelikož jsem minulou sezónu nehrál tak se mi to těžko hodnotí, protože nevím, jak minulou sezónu hráli, ale kdybych měl říct jednu věc tak nejspíš kolektiv, který jsme měli opravdu dobrý.

Skončili jste stejně jako minulý rok – jaký z toho máš pocit?

Samozřejmě jsme chtěli dojít dál a skončit jako loni jsme nechtěli. Jako tým jsme na to byli dobře připraveni, nakonec se bohužel ale radovali soupeři.

Jaké to bylo vést tým jako kapitán?

Byla to velká čest pro mě. Spoluhráči mi se vším pomáhali a takový tým vést jako kapitán bylo radosti. Děkuji za tuhle zkušenost, která mě hodně posunula.

Cítil jsi zodpovědnost navíc? A jak ses s tím vypořádal?

Tak určitě jsem nějakou zodpovědnost cítil, od nějakého zařizováni nebo pak i na hřišti, ale se vším mi pomáhal i Tomáš Polok jako asistent za což mu děkuji. Necítil jsem, že bych se kvůli toho nesoustředil na svůj výkon. Snažil jsem se s tím vypořádat čím jak nejlépe, jak jsem si vedl to je pak spíš otázka na spoluhráče, nebo trenéry.

Co bylo na kapitánské roli nejtěžší?

Byly momenty, kdy bylo těžké udělat nějaké rozhodnutí nebo zvládnout nějaký tlak ale to je právě to co mě posouvalo jako hráče.

Jaká byla parta v kabině? Sedli jste si jako tým?

Kdybyste porovnali počátek sezony a závěr nevěřili byste že to je ten samý tým.

Přišli k nám kluci z Jablunkova a z dalších

týmů, takže to chvíli trvalo, ale nakonec jsme si hodně sedli a udělali dobrý kolektiv. K tomu kolektivu musím i vyzdvihnout práci trenérů, kteří se k nám taky chovali velmi přátelsky

Co vám v play-off podle tebe nejvíc chybělo?

Hodně těžká otázka sám nevím. Nejspíš nezkušenost nebo prostě trocha štěstí. Jinak jak jsem už říkal byli jsme na ně dobře připraveni a hráli jsme s nimi kvalitní zápasy po kterých byl však šťastnější Havířov.

Kdo tě v týmu nejvíc překvapil svými výkony nebo přístupem?

Určitě tam byli hráči, kteří překvapili, ale florbal je týmový sport. Tím víc pak

v play-off. Šla vidět práce celého týmu a každý měl svou roli, kterou plnil, jak nejlíp uměl z čehož jsem měl radost.