Dva odlišné zápasy zažili o Velikonocích třinečtí hráči. Na Bílou sobotu odehráli ve Zlíně první utkání finálové série. V něm se dokázali už v první třetině dostat do dvoubrankového vedení a tento náskok drželi i po přestávce. Na konci druhé dvacetiminutovky sice vedli už jen o jednu branku, ale nevzdali se a v poslední třetině nejprve vyrovnali, aby se minutu před koncem dostali znovu do vedení a první zápas série vyhráli.

Do druhého zápasu Zlín posílil a bylo to znát. Už po první třetině vedli domácí hráči o tři branky. Ve druhé třetině Třinec vstřelil dvě branky, domácí však stejným počtem gólů opět odskočili na rozdíl tří branek. V poslední třetině už Zlín jen navyšoval skóre až na konečných 3:10 z pohledu Třince.

Třinecký brankář se v obou zápasech zapotil více než ten zlínský. Třinec v průměru vyslal 16,5 střely na bránu soupeře, zatímco Zlín byl zhruba dvakrát aktivnější. Do obou utkání nasadil Třinec brankáře Gawryše Piška. Zlín po prvním zápase změnil brankáře, když Kubíčka vystřídal Tomšík.

Finálová série pokračuje už v pátek 10. března od 19:00 a v sobotu 11. března od 17:00 v třinecké hale STaRS. Vstupné je 50 Kč, děti do 15 let mají vstup zdarma.

Před domácími zápasy jsme vyzpovídali útočníka třineckého týmu Jana Kyselého.

Jak zatím hodnotíš finálovou sérii po dvou zápasech ve Zlíně?

Sérii hodnotím zatím kladně. Zlín je opravdu kvalitní soupeř, což jsme ale čekali. Tímhle víkendem jsme si ukázali, že s nimi dokážeme hrát a být jim vyrovnaným protivníkem.

Jeden bod z venku – bereš to jako úspěch?

Po nedělním prohraném utkání to samozřejmě bolelo, ale pak přišlo uvědomění, že před sérií bychom dali cokoliv za to, abychom do Třince vezli stav 1:1. Je to dobrý základ, na kterém chceme stavět.

Druhý zápas skončil vysokou prohrou – co se tam podle tebe zlomilo?

Těžko říct, jestli se něco úplně zlomilo. Měli jsme tam lepší i horší pasáže. Z těch lepších jsme bohužel nedokázali dát gól, z těch horších jsme ho naopak inkasovali. Každopádně celý tým tam nechal maximum a ani za nepříznivého stavu nikdo nepochyboval, že ten zápas můžeme otočit.

Dá se z takového zápasu vůbec něco pozitivního vzít?

Rozhodně ano. Každé utkání je jiné a vždycky ti něco ukáže. My si z toho bereme hlavně ponaučení do dalších zápasů. Víme, na čem musíme zapracovat, ale zároveň i to, co na soupeře platí. V tomhle směru to pro nás může být hodně cenné.

Teď vás čekají dva zápasy doma – na co se nejvíc těšíš?

Těším se hlavně na domácí atmosféru. I když naši fanoušci vytváří skvělou kulisu i venku, doma je to něco jiného. Všechno to začíná už příchodem do haly a podle mě to kouzlo spočívá v tom, že se z diváka stává fanoušek, který nás žene dopředu.

Jak velkou roli může hrát domácí publikum?

Obrovskou. Když je hala plná a všichni žijí zápasem, hraje se hned líp. Právě v těch těžkých chvílích nám to dokáže dodat energii, kterou budeme potřebovat