Na největší mládežnický mezinárodní florbalový turnaj se mohli vydat všichni dorostenci, kteří měli zájem. Ten byl nakonec tak velký, že jsme do Göteborgu vyrazili se dvěma týmy – A a B. Celkem výprava 36 lidí.
Tým A navíc doplnil mladý talent z Belgie Ludo Girardet, kterému jsme splnili sen zahrát si za český tým a v zahraničním prostředí. V Belgii patří mezi špičku mládeže, je to skutečný klenot, ale potřeboval konfrontaci s mezinárodní úrovní, aby získal reálný obrázek o svém výkonu. Mám obrovskou radost z toho, jak ho kluci do týmu přijali – od prvního dne ho brali mezi sebe, pomáhali mu a udělali maximum pro to, aby si svůj sen užil naplno. Mrzí mě, že střevní viróza mu zkazila finálový den. Pro mě osobně to byl velmi silný moment. Luda jsem poznal v létě na kempu a dostat ho právě na Gothii byl jeden z mých velkých osobních cílů. Šlo víc než o florbal.
A-tým – herní identita a silný checkpoint sezóny
Na turnaj jsme jeli s jasným záměrem – prodat naši herní identitu a získat upřímné zrcadlo toho, kde se aktuálně nacházíme. Gothia pro nás byla pomyslným checkpointem v polovině sezóny. Neměli jsme stanovený výsledkový cíl, důležité bylo podat v každém zápase maximální výkon. Buď to bude na soupeře stačit, nebo ne.
Ve skupině jsme dvakrát prohráli, třikrát vyhráli a obsadili 3. místo, které nám zajistilo nejlepší možnou výchozí pozici do playoff B. A tam už přišla krasojízda – vyhráli jsme vše, co šlo. Nejvíce si cením semifinále a finále, kde kluci ukázali obrovský morál, týmovost a vnitřní sílu. Obě utkáni jsme vyhráli o gól. Projevilo se nastavení, které systematicky budujeme během sezóny na týmových meetingách.
Vrchol přišel ve finále – tři minuty před koncem jsme prohrávali 1:2, během zhruba dvaceti sekund jsme skóre srovnali a pak zápas otočili. Celkem 9 zápasů v krátkém časovém úseku bylo extrémně náročných jak fyzicky, tak mentálně, ale právě tyto zkušenosti mají pro tým i jednotlivce obrovskou hodnotu. Každý soupeř byl jiný, každý hrál jiným stylem. O to cennější bylo, že jsme si zahráli proti švédským, německým i českým týmům.
Velkou radost mám i z celkového výsledku kategorie B16 – playoff A vyhrálo Torpédo Havířov a playoff B FBC Třinec. Dva české týmy z Moravskoslezského kraje, vzdálené od sebe zhruba 30 kilometrů. Myslím, že už jen tohle je samo o sobě velmi speciální.
Výsledky zápasů:
IBS Svedala – FBC Intevo Třinec 1:2
FBC Intevo Třinec – FBC Přerov 3:6
FBC Intevo Třinec – FBK Olymp Florbal 2 5:2
Värnamo IK – FBC Intevo Třinec 4:2
FBC Lerum – FBC Intevo Třinec 3:5
TV Eiche Horn Walhalla Bremen – FBC Intevo Třinec 2:9
FBC Intevo Třinec – IBK Landskrona 5:2
FBC Intevo Třinec – ATF Plzeň 2:1
Varla IBK – FBC Intevo Třinec 2:3
B-tým – velká škola
U B-týmu bych chtěl především poděkovat Radkovi a Peťovi, kteří se týmu ujali, skvěle s kluky pracovali a dokázali je motivovat k výkonům, které byly na konci turnaje obdivuhodné. Většina těchto hráčů nikdy nezažila takto náročné zápasy a zkušenosti, které zde získali, jsou k nezaplacení. Se základní špetkou sebereflexe také kluci mohli zjistit, jak na tom fakt jsou.
V posledním utkání, ve kterém turnaj pro ně skončil, kluci ukázali, že se nevzdávají, dokážou se semknout a bojovat jeden za druhého. Chyběla jim větší produktivita a kvalita finální fáze. Jsem ale přesvědčený, že právě tyto zápasy jim ukázaly, kam je potřeba směřovat a jakým způsobem pracovat, pokud chtějí být úspěšní. A ne vždy musí být úspěch potvrzen medailí nebo pohárem.
Výsledky zápasů:
Klepp IBK – FBC Intevo Třinec 1:1
FBC Intevo Třinec – Florbal Židenice 0:4
Tranemo IBK – FBC Intevo Třinec 2:2
FBC Intevo Třinec – Karlstad IBF 0:1
Banderyd SMK – FBC Intevo Třinec 2:1
Zážitky, které jdou za sport
Švédsko nám ale všem dalo především zážitky. Kluci poznali novou zemi, město Göteborg, krásné sportovní haly i zajímavá místa. To nejdůležitější ale je, že byli všichni spolu – jako tým, který se mohl znovu o kus víc poznat a stmelit. Turnaj samozřejmě měl i své mouchy – zdravotní komplikace, zranění, zima, únava, spaní a jídlo ve škole, dlouhé cestování na zápasy – ale i tohle k podobným akcím prostě patří.
Poděkování na závěr
Na závěr bych chtěl poděkovat všem rodičům za obrovskou podporu – za fandění, sledování zápasů i podporu na WhatsAppu, ale především za to, že klukům tento zážitek finančně umožnili. Věřím, že to stálo za to a že ohlasy jsou a budou pozitivní.
Velké díky patří také trenérovi Vojtovi za pomoc a skvělý support během celého turnaje. Jsem rád, že po 4 letech, kdy jsem ho trénoval, spolupráce pokračuje, jen na jiné a friendship bázi. A v neposlední řadě děkuji Petrovi a Radkovi za lídrovství v krizových situacích, organizační zastřešení a neustálou podporu. Po tomhle turnaji už s jistotou vím, že vzít si Vojtu, Radka a Peťu s sebou bylo to nejlepší rozhodnutí, které jsem mohl udělat.